Klubové akce Galerie
Návštěvníci
mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
mod_vvisit_counterDnes9
mod_vvisit_counterVčera56
mod_vvisit_counterTento týden65
mod_vvisit_counterMinulý týden397
mod_vvisit_counterTento měsíc1087
mod_vvisit_counterMinulý měsíc1053
mod_vvisit_countercelkem83314

Online (20 minutes ago): 1
Your IP: 54.167.250.64
,
Today: Říj 24, 2017
Home ČS ARMÁDA OD HISTORIE PO SOUČASNOST ĆS.HORSKÁ PĚCHOTA

ČS.HORSKÁ  PĚCHOTA

    Čs.prvorepubliková armáda měla dvě velmi dobře vycvičené brigády horské pěchoty.

Horská pěchota byla  určena především pro boj v horském terénu.                                                                                                        

     Každou z brigád tvořily dva pluky. Pluky měly velitelství v Ružomberoku, Popradu, Dolném Kubíně a Prešově.

Každý pluk měl tři prapory.Lišil se od pěších tím, že byl taktickým, nikoli administrativním útvarem.

Všech dvanáct horských praporů mělo svá samostatná velitelství s hospodářskou správou

a technickou rotou - ta měla zákopnickou,spojovací četu a četu děl. Prapor dále tvořily tři horské roty,

horská kulometná rota a rámcové náhradní roty s hospodářskou správou a augmentačním skladem.

Roty se skládaly ze dvou čet a pomocného družstva.V praporu bylo 400 vojáků,

18 lehkých kulometů,8 těžkých kulometů a dvě lehká děla nebo minomety.

    Každý nováček těchto jednotek musel absolvovat výstup na některý z okolních horských vrcholů.

Například pro příslušníky 1.brigády s velitelstvím v Turčianském sv.Martině,

to byl výstup na více než 1600 metrů vysoký Vel´ký Choč. Na jeho vrcholu pak byly novým "horákům"

(přezdívka příslušníků horské pěchoty) připnuty znaky tohoto vojska, na kterých byl znázorněn sokol s lipovou ratolestí.

   Základ výcviku tvořily dlouhé pochody v náročném horském terénu, boj v horách,základy horolezectví,

slézání ledových polí a v zimních měsících lyžování. Letní výcvik byl většinou organizován ve

stanicích zřízených speciálně k tomuto účelu vysoko v horách. Po jeho skončení se

příslušníci praporů horské pěchoty vraceli na krátkou dobu do posádek, aby opravili poškozenou výstroj a výzbroj.

Poté následovaly manévry s jinými, většinou pěšími útvary naší armády.

Především během nich si horská pěchota vydobyla pověst vyníkajících, elitních útvarů.

Sloužit u horských jednotek bylo díky tomu snem mnoha mladých mužů,

kteří tvrdému výcviku v krásné přírodě dávali přednost před výhodami posádkových měst.