Klubové akce Galerie
Návštěvníci
mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
mod_vvisit_counterDnes9
mod_vvisit_counterVčera56
mod_vvisit_counterTento týden65
mod_vvisit_counterMinulý týden397
mod_vvisit_counterTento měsíc1087
mod_vvisit_counterMinulý měsíc1053
mod_vvisit_countercelkem83314

Online (20 minutes ago): 1
Your IP: 54.167.250.64
,
Today: Říj 24, 2017
Home

Bojové vozidlo pěchoty

BRADLEY

                 V roce 1983 bylo do výzbroje americké pozemní armády pod označením M2  pojmenováním Bradley zavedeno nové bojové vozidlo pěchoty. Až do zastavení výrobních pásů u firmy United Defence v roce 1995 obdržela americká armáda více než 6300 těchto vozidel. Existují dva základní typy a několik verzí. Bojové vozidlo pěchoty M2 je v původním provedení určeno pro přepravu sedmičlenného družstva, které může vést palbu z bočních střílen speciálně upravenými automatickými puškami M16 ráže 5,56 mm, označenými M231. Téměř identické bojové vozidlo M3 pro ozbrojený průzkum nemá střílny a veze větší zásobu munice na úkor snížení počtu členů družstva na dvě osoby. Proto při dalším popisu nebudou oba typy dále rozlišovány.

                  Svařovaná korba vozidla M2 je z hliníkového pancéřování, její čelo a boky zesiluje vrstvený pancíř. Dvoumístná plně otočná věž ve středu korby je zhotovena z hliníkového pancéřování, které je dále zesíleno vrstvou ocelového pancíře. Ve věži je lafetován automatický kanon M242 ráže 25 mm a spřažený 7,62mm kulomet M240C. Canon má náměr -10° až 60° a díky stabilizaci jej lze přesně zaměřovat a používat i za jízdy. Nabíjecí mechanizmus umožňuje volbu mezi dvěma druhy munice. Střílet lze jednotlivými nebo dávkami rychlostí 100 až 200 ran/min. Na levém boku věže je dvojité odpalovací zařízení pro PTŘS TOW. Pro kanon je k dispozici pohotovostní zásoba 300 kusů munice a 600 ran je uloženo uvnitř vozidla (verze M3 má k dispozici 300 + 1200 kusů kanónové munice). Pro kulomet M240C je u M2 zásoba 800 + 1400 ran u M3 to je 800 + 3400 ran. Kromě dvou PTŘS v odpalovacím zařízení je uvnitř vozidla uloženo pět dalších střel TOW (u M3 dvojnásobek). Osádka má k dispozici ještě tři pancéřovky M72A2. Vozidlo M2/M3 je plně plovoucí, příprava pro plavbu vyžaduje cca. 30 min. 

                Od roku 1985 začala být dodávána vylepšená verze M2A1/M3A1. Jejich odpalovací zařízení umožňuje využívat všechny verze protitankových řízených střel TOW včetně verzí TOW 2, řidič, velitel a střelec mají k dispozici kolektivní filtrační systém proti účinkům ZHN (členové družstva mají běžné individuální ochranné masky), další drobné změny se týkaly vnitřního uspořádání včetně vylepšeného protipožárního vybavení a modifikované palivové instalace. V roce 1988 se začala dodávat výrazně vylepšená verze M2A2/M3A2. Úpravy se soustředily především na zlepšení odolnosti na bojišti. Korba i věž byla zesílena bloky dodatečného pasívního pancéřování, navíc opatřenými úchyty pro připevnění dalších bloků pasivní či aktivní (dynamické) ochrany pro nasazení v akcích s nejvyšším stupněm ohrožení. Bloky přídavné dynamické ochrany vyvinuté firmami Lockheed Martin a Rafael jsou již k dispozici a mohou zlepšit diskutovanou odolnost vozidel Bradley před účinky kumulativních hlavic. Klíčové prvky uvnitř vozidla dostaly pancéřovou ochranu, došlo k výhodnějšímu rozmístění munice, osm vrhačů dýmových granátů doplnilo dýmotvorné zařízení (vstřikování paliva do výfukového systému). Výše uvedené změny se promítly v nárůstu hmotnosti na 29,9 t oproti 22,9 t u základní verze. Výkon motoru Cummins VTA-903T byl zvýšen z 368 kW na 441 kW, bylo upraveno převodové a řídící ústrojí i systém pérování. Americká armáda dnes disponuje minimálně 3300 vozidly Bradley verze A2. Bojová vozidla M2A2/M2A3 byla nasazena ve značném měřítku a údajně s dobrými výsledky ve válce v Perském zálivu. Na základě podrobného vyhodnocení tohoto konfliktu přistoupila americká armáda k některým úpravám. Jedná se o instalaci laserového dálkoměru, přijímače GPS s digitálním kompasem, jednoduchého identifikačního zařízení a některé další změny postihly i vnitřní uspořádání. Pro takto upravené vozidlo se používá označení M2A2ODS/M3A2ODS, kdy zkratka ODS znamená Operation Desert Storm.    

                Nejnovější M2A3/M3A3 se oproti předcházejícím verzím vyznačuje řadou dalších vylepšení např. v zadní části věže je instalováno plně otočné nezávislé pozorovací zařízení pro velitele, které obsahuje TV kameru pro denní podmínky a termovizní systém FLIR 2. generace. Odolnost zlepšuje dodatečné titanové pancéřování horní partie věže, bojový identifikační systém atd.  Na bázi podvozku BVP Bradley vznikl tzv. nosič zbraňových systémů známý pod zkratkou FVSC (Fighting Vehicle Systems Carrier). Jeho nejrozšířenější aplikace -vozidlo raketometu MLRS- nese označení M993. Další využití FVSC je u velitelského a řídícího vozidla M4, tento podvozek slouží i jako nosič raketového systému protivzdušné obrany CROTALE NG.

               Postupně vzniklo několik zajímavých variant vozidla BRADLEY s odlišným bojovým určením. Na základě požadavků dělostřelectva americké armády bylo vyvíjeno vozidlo BRADLEY FIST (Fire Support Team) určené pro spolupráci při palebné podpoře. Obsahuje laserový značkovač cílů, noční zaměřovač a zařízení pro přesné určování azimutu s gyrokompasem a přijímačem GPS.    

             Verze známá jako BRADLEY LINEBACKER nese místo odpalovacího zařízení TOW čtyřnásobné odpalovací zařízení protiletadlových střel STINGER. Další varianta je BRADLEY SFV (Stinger Fighting Vehicle) určená pro přepravu družstva s PLŘS STINGER. Jedná se o standardní BVP BRADLEY M2A2 se zásobou PTŘS typu TOW sníženou na celkem pět kusů, u kterého je namísto šestičlenného družstva převážena dvojice střelců, kteří mají k dispozici celkem šest přenosných řízených střel STINGER. Zajímavá verze STINGRAY byla vyvinuta pro eliminaci optoelektronických systémů protivníka. Kromě standardní výzbroje je vozidlo vybaveno rozměrným blokem s optickou a laserovou aparaturou napravo vedle kanónu. Údajně dva zmíněné systémy byly nasazeny ve válce v Perském zálivu a po jejím skončení se na tento standard upravilo několik dalších vozidel BRADLEY.

            Dodávky nově vyrobených vozidel M2/M3 pro americkou armádu skončily v únoru roku 1995. S výrobou nových vozidel pro americkou armádu se nepočítá, hlavní pozornost je upřena na modifikaci původních verzí na standard M2A2ODS/M3A2ODS a M2A3/M3A3. Po roce 2010 by se mělo ve výzbroji americké armády objevit bojové vozidlo pěchoty nové generace. Mělo by mít především nižší hmotnost řádově 20 až 25 tun (pro lepší přepravitelnost vzduchem), zvýšenou pohyblivost a maximální rychlost až 100 km/h. Nepočítá se však s tím, že by nový typ kompletně nahradí všechna vozidla M2/M3.